Zpátky do školy… už zase

Co vy? Radovali jste se, že jdou děti zpět do školy, nebo jste plakali? Já tak napůl. Poslední týden už bylo docela cítit napětí ve spojení škola-žáci, často padaly on-line hodiny, taky padala učební morálka i úroveň známek, protože dítě občas něco přehlédlo, neodevzdalo. Už to chtělo změnu alespoň na pár dní.

Vstávání o dvě a půl hodiny dříve ze mě udělalo chodící zombie bez nálady a bez nápadu. Byla jsem ráda, že jsem dotáhla do konce jedno veselé tvoření s dětmi, které najdeš níže.

Udrželi jsme každodenní výpravy k jezeru za rodinkou labutí, fandíme všem otužilcům, co tam vlezou. Tenhle víkend už má Jezero Most 6°C, menší Matylda jen 3°C. Malinko nasněžilo, takže se konečně našel objektivní důvod pro batole vzít si zimní boty a na hlavu čepici, ale i tak mě to stojí spoustu energie, dostat na toho svéhlavého človíčka aspoň nějaké oblečení, takže každý odchod z bytu je delší, než bych si představovala a občas mám chuť to vzdát.

3D malování s pěnou

Pěna. Úžasný stav hmoty. Všechny děti ji milují. Ať už se jedná o kopec pěny při koupání, nebo zážitek s hasičskou pěnou, které se radši vyhýbám obloukem, protože mi v ní jednou jedno dítě uklouzlo a zmizelo mezi staršími řádícími dětmi a nemohla jsem je najít. Když jsem je vylovila, bylo od pěny od hlavy k patě a smrdělo tím technickým detergentem ještě druhý den.

Já jsem ale použila holicí pěnu, které není tolik, aby se v ní někdo ztratil, ale je jí dost, aby s ní bylo hodně zábavy. Určitě se do toho můžeš s dětmi pustit, protože se to překvapivě snadno uklízí – díky pěně to jde velmi dobře umýt.

Potřebuješ: Čtvrtky, nebo jen papíry, štětec, pěnu na holení, bílé lepidlo, pár kapek barvy, misku.

Nejprve si můžeš tužkou předkreslit obrázek, který budeš pěnovou barvou zdobit, nejdou s ní dělat detaily a nejlíp se nabírá lžící, ale i štětcem nebo špachtlí to jde.

 

Naliješ do misky louži lepidla, nastříkáš na to pěnu a zamícháš asi tak něžně, jako se zamíchává bílkový sníh do těsta na bábovku. Poměr lepidla a pěny je spíš intuitivní, když dáš méně lepidla, je obrázek jemnější, když více, je pevnější. Lepidlo je pojivo, které udrží pěnu ve tvaru, jaký jí dáme.

Žádné zuřivé míchání, to by spadla pěna. Nyní už je vše připraveno, pokud chceš malovat třeba vánici a sněhuláky na barevný podklad. My jsme experimentovali s barvami, přidala jsem pár kapek zlaté akrylové barvy, z čehož nám po zamíchání vznikla barva palačinkového těsta. Přidali jsme červenou, žlutou, prostě úplná volná tvorba s malým dítětem. Měli jsme připravené „přáníčko“ – přeložený papír s nakreslenými hlavami členů naší rodiny, kteří dostali pěnové čepice. Pak jsme malovali další obrázky, sněhuláky, srdíčka… cokoli nám přišlo na mysl.

Druhé kolo jsme zopakovali se staršími dětmi, věk 8-11 let, které už pracují s barvami a tvary jinak než tříleté batole. Barvy si namíchaly samy a vzniklo několik zimních motivů, andílci, puntíky, kometa. Pro všechny to byl úplně nový pocit ze způsobu použití barev, takže každý obrázek byl tak trochu zkušební.

Hotová dílka jsme skládali na zem na noviny uschnout, až jsme měli plnou kuchyň a našlapovat jsme mohli jen velmi opatrně.

Pěnová barva dlouho schne. Na topení by jí to šlo lépe. Tenká vrstva barvy uschne rychle, ale pokud jsou na papíře vyloženě 3D boule, budou schnout do druhého dne. Barva si udrží tvar, pokud ji před zaschnutím nebude nikdo zvědavě mačkat.

Bonus je, že díky pěně se po tvoření velmi snadno uklízí, dobře se to myje i z misek i ze štětců. Druhý bonus je svěží vůně holicí pěny.

 

3 2 1 Pečeme!

Abych se přiznala, vánoční cukroví peču jen kvůli zážitku pro děti. Jsem asi stále malé dítě, moc mě baví válení, vykrajování, ale už mě nebaví cukroví dělat ve velkém, pečlivě je zdobit a schovávat před rodinou do krabic, abych je vytáhla až 24. prosince. Navíc balkón je ostře střežen komandem strak a jakákoli krabice stojí za prozkoumání.

Už máme napečené a snědené glazované perníčky, kdy jsem poslala děti hledat zajímavé předměty, které by se daly obtisknout do těsta, aby vytvořily vzor (víčko z bublifuku, vidlička, cedník, kostka Duplo, stará broušená sklenička).

Linecké zmizelo dřív, než úplně vystydlo. Vymyslela jsem totiž fígl, o kterém jsem potom zjistila, že vůbec není můj a vymyslel ho někdo dávno přede mnou a pojmenoval andělská očka.

Linecká andělská očka / Recept

Recept dle mé prababičky je:

• tři díly mouky
• dva díly másla
• jeden díl cukru
• jeden žloutek a špetka skořice

Řídím se množstvím másla. Zvážím máslo a dopočítám zbytek. Jestli tě nebaví vykrajování, vyválej z těsta jeden váleček, nakrájej ho na kousky, naházej je na plech a do každého udělej důlek koncem vařečky. Důlek naplň oblíbenou marmeládou. Očka by měla mít tak 3-4cm v průměru. Peč na 180°C asi 8 minut – nazlátlé okraje. A to je vše.