Podzim a světýlka

Podzim je roční doba, kterou mám moc ráda, protože s podzimem pociťuji přechod ke klidu v přírodě: dozrávají nejlepší jablka, sklizeň hroznů, stromy splnily svůj sezónní úkol a přebarvují se a zvolna ukládají k spánku. A za okny kuchyně máme několik javorů, které se přebarví do zářivé žluté a pokud zrovna vyjde slunce, září tak jasně, jako by byly samy zdrojem světla. Raduji se z barev od nejmenší bobule po červánky na večerním nebi.

Zlom ale přichází s posunem času. Změní se letní čas na zimní a jako kdyby se instantně zkrátily dny na polovic.  Já bych chodila spát už se setměním, což děti samozřejmě naprosto nechápou a mají další a další vlny energie, kterou zase nechápu já.

Máme tři dcery, 10, 8 a skoro 3 roky. Ze zavření škol nejvíc profituje nejmladší dcera, ta je šťastná, že má sestry doma a může je od rána do večera oblažovat svou přítomností. Mě oblažují svou přítomností všechny tři děti neustále, takže mám k večeru chuť se zavřít na WC, schovat se tam a už nevylézt. Bohužel tam nemáme klíč, takže mě stejně brzy objeví.

Snažím se pro ně zajistit normální chod dne, jsem učitelka, kuchařka, ajťák, koordinátorka – asi jako většina rodičů, co je zavřená se svými dětmi ve společném prostoru.

Snažíme se jíst místní a lokální suroviny

Od lock downu se snažíme poctivě nakupovat on-line a abychom podpořili lokální zemědělce, kupujeme fresh bedýnky. Tím pádem se nám na balkoně hromadí přebytku různé zeleniny, s níž nevíme, co dělat. Například černá ředkev. To je naprosto zabijácká zelenina, co ti spálí všechny chuťové buňky a spustí ti slzy do očí, jen ji ochutnáš. Pídila jsem se, co s ní, zjistila jsem, že je možné ji naložit do cukru a vyrobit sirup proti kašli. Vsadím se, že sirup vyžene i ďábla, natož kašel. Jelikož černé ředkve samy od sebe neubývají, bude to náš úkol na příští týden: Home made vánoční dárek, sirup proti kašli. (Já to totiž nepozřu.) Dám vědět, jak to dopadlo!

Nahromadily se nám i dýně Hokkaido, takže jsme před Halloweenem poctivě vydlabaly několik dýní pro světýlka. Totiž hlavně já, protože Hokkaido jsou tvrdší než obyčejné dýně. Nejstarší dcera statečně vydlabala krásného Jacka Skellingtona. Ostatní jsou jen základní ksichtíky.

Svíčky a světýlka mi s posunem času dost pomáhají a dýně na stolku v obýváku pár dnů krásně vydržely, než začaly vadnout.

Vydlabaná semínka jsem rozptýlila venku, určitě se najde strávník, co si semínka vyzobe. Dužinu jsem trochu podlila vodou a rozvařila na pyré. Dýňové pyré je naprosto skvělá základní surovina, pokud milujete dýňovou polévku, jako my.

 

Pumpkin Pie / Recept

Zkusili jsme i tradiční Pumpkin Pie, o který se chci podělit, protože byl skvělý.

Receptů na netu je hodně, jsou skoro stejné, tenhle je „zdravější“:

Těsto:

• 1 vejce
• 125g másla
• 250g hladké mouky (míchané s celozrnnou)
• 3 lžíce hnědého cukru
• Citronová kůra, špetka soli
• Vše smíchat, natlačit do formy.

Náplň:

• 1 hrnek dýňového pyré
• 2 vejce
• 3 lžíce kysané smetany
• Javorový sirup nebo med cca 3 lžíce
• Nešetřit s kořením: skořice, mletý zázvor, hřebíček

Nalít na těsto, péct na 180 40min – nebo než přestane náplň bublat.

Jelikož jsme se báli čistě dýňové chuti, vylepšili jsme o hrnek rozmixovaných meruněk z mrazáku, což náplni dodalo svěží chuť.

Dýňová polévka / Recept

Vlajková loď našeho podzimního vaření je dýňová polévka:

Zelenina do základu:

• 1 cibule
• 1 velká mrkev
• 1 petržel
• kus celeru

Pro zrychlení přípravy mám v mrazáku v zipových sáčcích celer a dýni na kostičky.

Dám vařit vodu do konvice. Opeču cibuli v hrnci na oleji. Přihodím nakrájenou mrkev, petržel, kousek celeru a kus dýně, stroužek česneku nebo dva. Zaliji horkou vodou. Přídám kurkumu, sůl, hrst quinoy (je to skvělý zdroj bílkovin) nebo červené čočky, dýni na kostičky nebo dýňové pyré. Vařím, dokud není hotová mrkev. Mezitím dělám ze staršího pečiva krutonky na olivovém oleji s bylinkovou solí.

Mixuji do hladka, podávám s kopečkem šlehané smetany, jedno dítě radši kysanou, druhé i kostičky vařených brambor, já semínka.

Hurá do přírody aneb „Najdi ježka“

Ještě jeden velký úkol má každý rodič: dostat děti od displejů, nejlépe ven, od lidí a do lesa. Jak na to, když ta prepubertální stvoření protestují? Vyhlásila jsem velký podzimní quest: najít ježka.

Je tím myšleno najít mládě ježka z druhé letní generace s nízkou váhou, jehož osudem v přirozeném koloběhu není přežít zimu. Vím, že zachraňovaní zvířat má dvě strany mince, musí se to dělat s rozmyslem a citlivě. Nicméně vídám ve městě na silnicích hodně přejetých ježků, takže si říkám, že by se lidi měli trochu snažit svůj negativní vliv vyrovnat. Aspoň tak, že ježkům nechají kupky listí, větví, kočičí granule, misku s pitnou vodou.

Na ježka dostanu děti ven spolehlivě. Hledáme poctivě. Už jsme díky tomu našli i bedly vysoké a jiné podzimní poklady. Netrvalo ani týden a našly jsme i opravdového ježka. Byl to krásný ježek východní. Velmi zdravý a aktivní a dostatečně velký na to, abychom ho „zachraňovat“ nemuseli. Děti byly zklamané, že s námi nebude ježek v zimě bydlet, ale mně se docela ulevilo. Ježčí quest trvá dále, stále je důvod chodit ven, od lidí, mimo město, do přírody.

Příště se dočtete, co dělat doma, když se nedá jít ven, mám nekonečné množství nápadů na tvoření s dětmi, takže se máte na co těšit!